Pobavilo, hlavně s tou pětistovkou. Nebyla ta nalezená pětistovka té paní?

To už ponechám na fantazii PT čtenářstva.

Martine, tušil jsem že jsi DOBRÁK. Kdysi jsme s bráchou jeli ze Sokolova na Stříbrnou na chalupu. Na konci Sokolova stál u cesty mladý stopař s velkým kufrem. V Kraslicích chtěl vyhodit. U chalupy jsem zjistil, že mi ze saka vylovil peněženku s dvanácti stovkama. I to byly tenkrát peníze. Od té doby beru jen zralé stopařky a stopaře. Tobě přejuji další dobrácké činy beze ztrát a hezkej den

Milý Horste, podobným způsobem, byť ne zásluhou stopařů, jsem přišel o různě velké částky a jednou dokonce i o mobil. V první chvíli mě to zamrzelo, pak jsem si však řekl, že to dotyčný / dotyčná potřeboval / potřebovala víc než já.

U toho mobilu mě víc štvala ztráta paměťové karty, která mimo jiné obsahovala fotky z bratrovy svatby. Ale to když tak probereme jindy.

Ani tyto ztráty mi nebrání se nadále věnovat dobru, i když v tomto směru jsem ve výrazné menšině.

Přeji hezké podzimní dny.