Uvěznění v nejméně vhodné chvíli
Byl krásný jarní nebo letní (o to se dodnes vedou spory) den a já jsem se, jako každý jiný pracovní den, vydal, jako každý slušný člověk, na oběd do nedaleké restaurace. Leč nemělo to být jen tak jednoduché.
Už od rána jsem totiž cítil, že moje vnitřní orgány, zejména pak střeva, se mnou hrají Člověče, nezlob se, a to v nejvyšší obtížnosti. Do restaurace jsem tak nevcházel krokem šviháka, nýbrž seniorskou šouravou chůzí.
Přesto jsem se uvelebil u stolu, servírce dřívějšího data narození a kyprých tvarů sdělil své jídelní přání, obdržel jak polévku, tak i hlavní jídlo, a to vše do sebe postupně nasoukal. Moje velejemná střevní peristaltika mi sice dávala najevo, že se každou chvíli začne bouřit, ale rozhodl jsem se toto varování ignorovat. Inu, ajťák nedbá na varování, zajímají ho pouze opravdové chyby.
Nebudu popisovat jednotlivá sousta, najednou jsem měl talíř prázdný, téže servírce dřívějšího data narození a kyprých tvarů předal část své hotovosti, a vzhledem k tomu, že obsah mých střev již zakládal odborovou organizaci, jsem si to po dobrém rozmyšlení a v celkem dobrém rozmaru namířil k místním toaletám.
Bystřejší už vědí. Našel jsem příslušnou kabinku, zavřel dveře a takové zamykací cvakátko přetočil ze svislé do vodorovné polohy, čímž jsem dveře uzamkl. Nyní mi již nic nebránilo v tom, abych se uvelebil na plastové prkýnko na keramické míse a následně vyprázdnil své útroby.
Opět nebudu zdržovat podrobnostmi a přeskočím některé bezvýznamné detaily, jako třeba že jsem si v jednu konkrétní chvíli vzpomenul na dokument o dopadu bomby na Hirošimu, a navážu poté, kdy jsem se, po splnění nezbytně nutných hygienických úkonů, chtěl vydat z kabinky ven.
Nešlo to.
Takové to cvakátko, které zapříčinilo uzamčení dveří, setrvávalo ve vodorovné poloze a odolávalo všem mým pokusům o jeho otočení do polohy svislé.
Nejdříve jsem se zamyslel, a protože se mi to líbilo, i když situace, ve které jsem se nacházel, se mi ze zcela pochopitelných důvodů nelíbila, zamyslel jsem se ještě jednou. Pokus o vyražení dveří ramenem nebo kopnutím, jsem vzdal z toho důvodu, že omezený prostor mi nedával možnost se pořádně rozmáchnout.
Druhá možnost, která mě napadla, byla zkusit někomu zavolat. Jenže jsem ji hned zaplašil. Dveře jsou bezpochyby a nepochybně uzamčeny zevnitř, jak by mi mohl někdo pomoci z druhé strany?
Následně mě napadlo asi sedm velmi realistických scénářů, kupodivu ani jeden z nich nekončil dobře. A jak to už bývá, ta nejlepší věc napadne člověka v tu nejpříhodnější chvíli.
Vedle keramické mísy se totiž nacházela štětka. Nebojte se, nemám teď na mysli provozovatelku údajně nejstaršího řemesla (i když lovci mamutů prý ve skutečnosti vypadali úplně jinak), nýbrž zařízení sloužící k očistě toaletní mísy.
A tato štětka měla v rukojeti takový otvor oválného tvaru, který mohl posloužit jako správné očko.
Uchopil jsem tedy rukojeť té štětky (pořád myslím čistící věc, jasné?) a u dveří jsem zkusil štětčí otvor nasadit na neposlušné cvakátko. A pak se o štětku opřít a cvakátko narovnat.
Pomohlo to.
Cvakátko se pomalu a téměř uraženě vrátilo do svislé polohy.
Dveře se mi povedlo otevřít.
Vypadl jsem z oné místnosti a lapal po dechu. V nejbližším umyvadle jsem se uvedl do hygienicky přijatelnějšího stavu a mohl se vypotácet ven a pokračovat ve svých původních plánech.
Z uvěznění mě tedy vysvobodila štětka.
Martin Irein
Mince a strany
Jsou lidé, jako je proslulá teta Kateřina ze Saturnina, kteří se vyžívají v tom, že svou řeč prokládají příslovími a podobnými ustálenými rčeními.
Martin Irein
Jsou chvíle, kdy mám jistotu, že psaní má smysl
Nejsem z těch autorů, kteří by nějak bažili po velké popularitě, a maturitní otázkou se stoprocentně nestanu. I tak mě dokáže potěšit, když se objeví někdo, kdo mě čte a kdo čte to, co jsem opravdu napsal.
Martin Irein
Kam jedeš?
Život na sídlišti přináší řadu úsměvných zážitků, které by si nedokázal amatér vymyslet. Jako například, když mají sousedé upovídané dítě.
Martin Irein
Na jeden večer Ježíšem
Někteří si možná pamatují na to, že před několika lety nastal rozmach zážitkových agentur. Proč ne, klienty si jistě jejich nabídka našla. Pro mě platí, že nejlepší zážitky přináší sám život.
Martin Irein
Laura
Auto zastaví u chodníku. Pod lampou stojí muž, který je společensky indisponovaný. Brzy se zorientuje, vratkým krokem se přiblíží k zadním dveřím auta, po další chvíli se mu podaří vzít za kliku a na sedadlo se svalí jako lavina.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Než bude ministrem, musí Tuleja vysvětlit okolnosti svých publikací, řekl Fiala
Premiér Petr Fiala (ODS) má za důležité, aby kandidát TOP 09 na ministra pro vědu Pavel Tuleja do...
Ruské jednotky vstoupily na základnu v Nigeru, kde sídlí americká armáda
Ruské vojenské jednotky vstoupily na leteckou základnu v Nigeru, kterou využívá americká armáda....
Do školy v Litvínově vnikl muž. Policie ho pak našla v obchodě, kde kradl
Desítky policistů, hasiči i záchranáři se ráno sjeli k litvínovskému gymnáziu. Důvodem bylo...
Rok od tragického požáru v Brně: osm obětí připomíná pietní místo u stromu
Drobné bílé kamínky, srdíčka, květiny i vzkazy se hromadí u stromu v brněnské Plotní ulici. Ještě...
- Počet článků 326
- Celková karma 13,16
- Průměrná čtenost 431x