Musím to ze sebe vyřvat
Jenže teď mi do humoru není.
A řvu.
Ne tak, jako když mám v sobě po ránu u lanovky teplou žemli.
Je v tom bezmoc a ohromný kus smutku.
Pořád si říkám, že to není možné. Že se to nemohlo stát.
Jenže stalo.
Čtyři roky, které změnily všechno. A zvrátily spoustu předchozích let.
Přitom to začalo jako kterékoli jiné ráno. Na budící melodii svého telefonu jsem se probudil, hodil na sebe něco společensky přijatelného a vyběhl ven se psem. Protože pes ven potřebuje každý den. A ne jednou.
Vrátil jsem se z proběhnutí se psem. Nasnídal jsem se. Dokončil ranní hygienu. Konstatoval, že jsem nejlepší verzí sebe sama.
Pak jsme vyrazili za pracovními povinnostmi. V práci jsem se jen otočil a pospíchal na opačný konec města za zubařkou.
Seance u zubařky byla poměrně rychlá. Projela moje čelisti a konstatovala, že u dvou zubů vlevo nahoře a u dvou jejich kamarádů vlevo dole bude potřeba udělat menší nebo větší úpravy. A protože jsem poměrně akční člověk, domluvil jsem si hned termíny.
A vyrazil jsem od zubařky zpátky do práce. Ještě při příchodu na své pracoviště jsem měl hodně dobrou náladu.
A vzápětí se moje nálada změnila a klesla někam tři metry pod dno Mariánského příkopu.
Téměř dva měsíce jsem otevíral Facebook s obavou, že se tam objeví zpráva, kterou chce málokdo vidět. A že se bude týkat někoho, o kom takovou zprávu nechci číst.
Neobjevovala se a to mi někde v zapomenutém koutku duše udržovalo naději, že se objeví jiná zpráva, která bude znamenat naději a radost.
Ta se neobjevila. Místo ní se objevila ta, u níž jsem věděl, že se objeví. A poznal jsem, že na takovou zprávu se nedá připravit.
Jméno, příjmení a sloveso. Sloveso, které má jen jeden význam a které bolí. A tím víc, když jde o člověka, který mi byl bližší, než by se na první i druhý pohled zdálo.
Zatracená empatie. Proč jí musím mít v sobě tolik? Jen proto, aby mě semlelo to, že se stalo, co se bohužel stát muselo?
Kolega to na mně poznal. Že nejsem ve svojí kůži. Že jsem úplně mimo jak kalhoty do zvonu nebo country hudba.
Hlavou mi běžely stovky myšlenek. A většina z nich na to, co už se nestane.
Že už si nezavoláme.
Nepopřejeme k svátku.
Ani k narozeninám, které jsme slavili ve stejný den.
Že nebudeme pokračovat v debatách o našich psech.
Že se nesetkáme a nezasedneme v její oblíbené hospůdce ke sklence.
A že jí už nikdy nic neřeknu. Protože není jak.
Večer se objevilo i parte. To se čte nejhůř. V tomto případě ještě o hodně hůř.
A pak mi běžely hlavou vzpomínky na všechny ty roky.
Na to, že mi byla víc než sestrou. Byla mi bližší než mí oficiálně nejbližší, z nichž někteří to asi nepochopili a nepochopí.
Povídání o psech a lehce načernalý humor. Tam jsme měli styčnou plochu. A tělesnou výšku a barvu očí. A datum narození.
Spousta naší vzájemné komunikace byla pro nezasvěcené nesrozumitelná.
A pak, před čtyřmi lety, ošklivá zlá diagnóza.
V první fázi mírně optimistický výsledek. Znovu jí narostly vlasy, dokonce i dlouhé. Znovu se jí vrátil úsměv.
A pak se vrátila i zlá diagnóza.
Léčba, která dělala, co mohla, ale nakonec prohrála.
A pak ošklivé, zlé, hnusné, příšerné fujtajbl metastázy.
Záblesk naděje s experimentální léčbou, na kterou jsme se jí skládali. Bylo nás hodně, komu na ní záleželo.
Pak zpráva, která znamená konečný ortel. Experimentální léčba není účinná a zastavuje se.
Nevím, za jak dlouho se mi vrátí dobrá nálada a humor, jestli vůbec. Nevím, jestli se někdy srovnám s tím, že tu už není.
O psa po ní pečuje jedna její kamarádka. Sama má stejného psa, proto to bylo nejlepší možné řešení.
Mně – a nejen mně – zůstaly vzpomínky a věty, které už nikdy nevyslovím.
Martino, sbohem.
Martin Irein
Stín minulosti
Franta se už pomalu smiřoval s tím, že je mu souzeno prožít samotářský život. Až do chvíle, kdy potkal Mariku. To ještě netušil, jaké skrývá Marika tajemství.
Martin Irein
Podivno II
Místnost, do které mě stčili, měla tvar krychle. Asi tak čtyři metry na délku, na šířku, i na výšku. A jedna žíněnka, asi abych se neválel po zemi.
Martin Irein
Podivno I
Mlha před námi visela jako divadelní opona. Působila dost nepatřičně. Všude okolo zářil letní den, jen v jednom místě se na šířku nějakých pěti set metrů tyčila zeď z mlhy.
Martin Irein
Vsetínská dovolená
Na začátek května jsem naplánoval krátkou dovolenou. Celou dobu jsem detaily, které se této dovolené týkaly, úzkostlivě tajil, aby mi do toho utajení hodil vidle pan průvodčí. O tom dále.
Martin Irein
Mince a strany
Jsou lidé, jako je proslulá teta Kateřina ze Saturnina, kteří se vyžívají v tom, že svou řeč prokládají příslovími a podobnými ustálenými rčeními.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Sněmovna bude příští týden schvalovat sporné zkrácení doby oddlužení
Sněmovna bude příští týden schvalovat sporné zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři...
Nizozemec si na zahradě postavil hrad, jeho interiér láká turisty z celého světa
Šestasedmdesátiletý Nizozemec Gerry Halman si na své zahradě postavil pětipatrový hrad. V...
Poštovní známka po bagetě i voní. Francie uctila symbol gastronomie
Francouzská pošta představila novou známku s obrázkem bagety převázané stužkou v barvách trikolory....
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Prodej 1/2 domu, 17. listopadu, Lhota za Červeným Kostelcem
17. listopadu, Červený Kostelec - Lhota za Červeným Kostelcem, okres Náchod
4 500 000 Kč
- Počet článků 330
- Celková karma 12,58
- Průměrná čtenost 425x