Karma, super, pobavilo.

Takhle jsem si připadala na fakultě na první přednášce z matyky. Přišel docent, představil se a začal mlčky psát po tabuli (ještě navíc velikostí písma, které dali jen dalekozrací max. z druhé řady). Když ji popsal celou, začátek umazal a pokračoval. Celé dvě hodiny. Pak řekl: "Důkaz je triviální, ten si proveďte sami."

A potřebujeme v životě víc než procenta a trojčlenku?

Mily clanek.

P.s: kdyby moje odpoved Vam pod blogem RK nebyla autorkou smazana,dozvedel byste se, ze to nebylo mysleno proti Vam, ale ze jsem napsani dalsiho blogu myslela jako vtip,protoze je az legracni,kolik blogu ted resi vztahy mezi blogery.

Lidi tam si spise hraji,kdyby psali vsichni tak jako autorka (nektere utocne blogy a prispevky),to by teprve byl masakr.

Za tento Vas blog karma,alespon jsem si neco od Vas precetla. Vtipne.

Je pravda, že jedním z mých snů je napsat blogový článek „K článku Lubomíra Stejskala k článku Radky Kielbergerové k článku Lubomíra Stejskala k článku Karla Trčálka k článku Josefa Nožičky k článku Karla Trčálka k článku Josefa Nožičky,“ jenže mám podezření, že za jeho obsah bych už byl navždy automaticky v Hyde parku.

Ten obrázek nemohu najít, ale před studenta je položen papír s nakresleným pravoúhlým trojúhelníkem a zadanými délky stran. A "Najděte přeponu!"

Student na ni ukáže tužkou: "Zde je!"

Mě matika taky nemiluje. Tys mě ale, chlape, pobavil

V tom případě potěšení na mé straně.

x = 0 = karma

Děkuji.

Jedinec beroucí vše doslova a neschopnost abstraktního myšlení - to snad má v psychiatrii i nějaké číslo diagnózy.

Píšete o sobě nebo je to článek pro pobavení odposlechnutý v hospodě?

Přečtěte si text pod mou fotografií. Nejspíše patříte mezi ty, jimž moje články nejsou určeny.

Máš pravdu, když už něco děláš, má to být vidět a ne, aby to vyšumělo do nicotného ztracena jedné velké nuly

x =

po různých nožičkách perfektní

Díky

První příběh, který jsem si po ránu přečetla To "x" mně nikdy nevadilo, ale to "r", geometrie byla moje zhouba.