Volný pád
Je o mně téměř všeobecně známo, že mimo jiných svých kladně přijímaných vlastností jsem i proslulý ctitel díla Jestřába Jaroslava Foglara. Zásady, které ve svých knihách vštěpoval mladým chlapcům, nosím ve svém srdci i mysli a dělám vše pro to, abych je pokud možno ani v nejmenším neporušil. Dokonce jsem byl několikrát při besedách s občany dotazován, zda jsem Jaroslava Foglara znal osobně (ne) a zda jsem náhodou nebyl předobrazem pro jeho populárního hrdinu Mirka Dušína (kdo ví?).
V jistých kruzích dochází dokonce k jevu, kdy jsem – podobně jako byl Miroslav Žbirka (jistě s dost velkou nadsázkou) označován za pátého člena The Beatles – označován (bez sebemenšího náznaku nadsázky) za šestého člena Rychlých šípů. To pokládám za poněkud přehnané hodnocení, byť nepopírám, že je pro mě zavazující.
Z toho, co jsem zatím vypsal, je každému jasné, že kromě toho, že rád páchám dobré skutky, bych se například ani za příslib doživotního předplatného časopisu Vlasta nedopustil jednání, které by bylo lze označit za nečestné a nesportovní; nebo také, že bych snad raději souložil s osmnáctiletou roztleskávačkou (s čímž mám stejně jakožto čerstvě ženatý husitský gentleman utrum) než bych vyslovil sprosté slovo.
A po tomto trochu zdlouhavém, nicméně, jak sami jistě rádi uznáte, velice zajímavém úvodu se dostávám k tomu hlavnímu, přímo ke kořeni dnešního článku. K volnému pádu.
Ohledně volného pádu existuje několik teorií (sám jsem si jednu z nich vymyslel), leč dobrovolníků, kteří by chtěli posloužit jako demonstrátoři při ověřování těchto teorií v praxi, je zanedbatelně málo. A teď už samotný příběh jako takový.
Jednoho krásného letního dne jsem se vydal, s dobrou náladou a veselou písní na rtech, k třešňovému stromu, bych otrhal ovoce na něm visící. Za tímto účelem vytáhl jsem ze stodoly štafle a nic zlého netuše je postavil, ověřil, že stojí pevně, a jal se po nich stoupat vzhůru.
Stojím si takhle na štaflích, trhám třešně, slunce svítí, je nádherný den a je letní den a nikde žádné stíny, jen tam za řekou, za tou pasekou chrápe tulák líný. Ale zpět od Osvobozeného divadla k příběhu.
Jak tak trhám, nádoba, kterou jsem si za tímto účelem přinesl, se utěšeně plní. Mou duši vyplňuje mír a letní pohoda, do které mi náhle vhodí vidle přímo samotné štafle.
Kdo nezažil, neuvěří. Kdo zažil, nezapomene.
Štafle se začínají naklánět na pravou stranu; přesněji řečeno na tu stranu, na které stojím svojí pravou nohou. V první chvíli se je snažím vybalancovat a přenést váhu na svou levou nohu. To kupodivu nepomáhá. Druhá možnost, kterou zkouším, je opřít se o své svědomí. A i když o svém svědomí mohu rovněž vyprávět dlouze a přitom zajímavě, i toto je mi málo platné. Štafle se pomalu a jistě sunou k zemi a moje tělo se oddává volnému pádu.
A v tu chvíli přišlo to, že jsem porušil jednu ze svých zásad a vyslovil sprosté slovo.
Dokonce i s předložkou.
Ležím si tak v trávě, zaklíněný do upadlých štaflí a ten nádherný letní den najednou dostává povážlivou šmouhu.
„Žijete?“ volá na mě přes plot sousedka (jde o tu sousedku, u jejíhož domu pobíhá roztomilý staford).
„Vypadá to, že asi ano,“ odpovídám poněkud bolestivým hlasem.
Nikoho nemůže udivit, že po zbytek dovolené jsem využíval jiné štafle a jiné žebříky. O tom když tak až někdy jindy.
Martin Irein
Stín minulosti
Franta se už pomalu smiřoval s tím, že je mu souzeno prožít samotářský život. Až do chvíle, kdy potkal Mariku. To ještě netušil, jaké skrývá Marika tajemství.
Martin Irein
Podivno II
Místnost, do které mě stčili, měla tvar krychle. Asi tak čtyři metry na délku, na šířku, i na výšku. A jedna žíněnka, asi abych se neválel po zemi.
Martin Irein
Podivno I
Mlha před námi visela jako divadelní opona. Působila dost nepatřičně. Všude okolo zářil letní den, jen v jednom místě se na šířku nějakých pěti set metrů tyčila zeď z mlhy.
Martin Irein
Vsetínská dovolená
Na začátek května jsem naplánoval krátkou dovolenou. Celou dobu jsem detaily, které se této dovolené týkaly, úzkostlivě tajil, aby mi do toho utajení hodil vidle pan průvodčí. O tom dále.
Martin Irein
Mince a strany
Jsou lidé, jako je proslulá teta Kateřina ze Saturnina, kteří se vyžívají v tom, že svou řeč prokládají příslovími a podobnými ustálenými rčeními.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Řidičku překvapila mokrá silnice, dodávka skončila po nehodě na střeše
Mokrá silnice zřejmě překvapila řidičku Škody Fabie, která způsobila v neděli dopoledne nehodu obce...
Čeští politici jsou v bezpečí. Slovensko musí situaci zklidnit, řekl Lipavský
Slovenský tisk atentát na Fica označuje za ránu do srdce tamní společnosti, která čelí pokročilému...
Vozidlo skončilo v poli úplně zdemolované, hasiči vyprostili tři lidi
Tři muži se zranili v sobotu večer při vážné nehodě nedaleko Uhřic na Blanensku. Řidič auta značky...
Fico je mimo ohrožení. Pellegrini: Na hovor o uklidnění situace nedozrál čas
Na jednání stran k uklidnění situace na Slovensku patrně nedozrál čas, uvedl zvolený prezident...
Rozdáváme samoopalovací fluid ZDARMA
Toužíte po dokonalé letní barvičce bez rizika spálení? Vyzkoušejte lehký přírodní samoopalovací krém na obličej i tělo od Manufaktury. Zapojte se...
- Počet článků 330
- Celková karma 12,58
- Průměrná čtenost 425x