Zrzka a čert

Králové, jak známo, aspoň ti pohádkoví, mívali zpravidla maximálně tři děti. Většinou samé syny nebo samé dcery, jinak by to nešlo. Kdejaký chalupník je mohl lehce trumfnout.

Chalupník Vachout, o kterém je v tomto příběhu řeč, měl dcery celkem čtyři, pokud dobře počítal. A protože jedna jako druhá byly po něm, mohl si být jistý, že jsou opravdu jeho. Chudák Vachoutová nad tím kroutila hlavou, protože nechápala, jak je možné, že ani jednou se jí nepodařila dcera, která by byla po ní.
Čtyři sestry, což je množství, na které se nezmohli ani Čechov ani Fanánek, byly skoro jedna jako druhá. Tedy aspoň první tři. Čtvrtá se v jedné věci lišila a dost ji to štvalo.
Když šly všechny čtyři na tancovačku, tři se nemohly dostat z kola, zato čtvrtá seděla bokem a mládenci ji přehlíželi jako velké širé rodné lány. Přitom se nedalo říct, že by snad byla ošklivá jako nádraží ve Vítkovicích o půl páté ráno nebo hloupá jako češtinářka, která bezskrupulózní udavače pokládá za oběti. Měla jiný výrazný handicap.
Byla zrzavá.
Zatímco její sestry měly vlasy barvy zralého obilí, vlasy na její hlavě měly barvu rezatého drátu. Nikdo netušil proč. Snažila se té barvy zbavit, máčela si vlasy v různých lektvarech, nic nepomohlo.
Byla z toho už zoufalá, zejména když se snažila usnout a její sestry za zdí bezuzdně flirtovaly s mládenci a pak si o tom dlouho do noci vyprávěly.
Nikdo totiž neznal písničku od Vládi Šafránka o tom, že to chce holku zrzavou s pihatou ozdobou, která se nebojí hejbnout hýžděmi. Zrzavá barva byla velký, zlý, nepěkný, ošklivá věc.
A jednoho večera se měl konat velký ples. Její tři sestry se strojily a líčily a připravovaly, když tu náhle si i jejich zrzavá sestra přinesla parádní šaty.
„Snad bys s námi nechtěla na ples?“ smály se ty tři. „Sedět na lavici můžeš i doma,“ řehtaly se na celé kolo.
„Však uvidíte,“ vykřikla zrzavá, „celý ples protančím, i kdyby pro mě měl přijít samotný čert!“
Sestry se jí smály, ale smát se přestaly, když viděly, že sotva ples začal, nakráčel do sálu vysoký statný charismatický mládenec v mysliveckém úboru. Přišel k jejich zrzavé sestře, natočil se správným způsobem, vytvořil dva melouny a zrzce začalo být horko pod push-upkou. Pak se mládenec otočil k ní zády, zavlnil zadkem, zrzka viděla dva kmínky a nemohla mu nepodlehnout. Okamžitě mu padla do náruče a tancovala s ním až do konce plesu jako smyslů zbavená.
Její sestry jen polykaly naprázdno závistí, neboť místní mládenci byli šikovní v jiných věcech, v tanci byli dost polena. Neznámý tanečník dával všem na frak.
Druhého dne si nejen její sestry, ale všichni ve vesnici špitali o tom, kdo že byl ten neznámý mládenec. Odpoledne seděly všechny čtyři sestry na lavičce před chalupou a tři si zrzavou dobíraly:
„Kde máš toho svého tanečníka? Proč nám ho neukážeš?“
„Tady,“ ukazovala zrzka na prázdné místo vedle sebe, „přece sedí. Copak ho nevidíte?“
„Ale tam přece nikdo není,“ řekla jedna z jejích blonďatých sester.
„To musíš být slepá, když ho nevidíš,“ odpověděla zrzka se smíchem a otočila se k prázdnému místu a ztuhla. Neznámý skutečně seděl vedle ní.
„Jsem tady,“ usmál se, „a přišel jsem si pro tebe.“
Zrzka se málem utopila v jeho hlubokých očích, pak si ale všimla, že mládenec ukazuje jen jednu nohu a tu druhou podivně schovává. Podívala se lépe a krve by se v ní nedořezal. Na druhé schované noze měl přímo epesní kopyto. Byl to zkrátka čert.
Všechny čtyři se ulekly, vyskočily a běžely do stavení, kde rodičům řekly, co se stalo. Rodiče se rovněž ulekli a přemýšleli, jak z této šlamastyky ven. Věděli, že čerta může zahnat jen člověk nevinný, který je úplně bez hříchu. Jenže ať přemýšleli, jak přemýšleli, nikdo takový je nenapadal.
„Snad pan farář,“ napadlo mámu, „ten by snad mohl pomoci.“
„To je nápad,“ zvolal chalupník, chytil zrzavou dceru za ruku a už si to s ní metelil na faru. Čert pochopitelně šel s nimi, nechtěl se své kořisti vzdát.
Pan farář byl naštěstí doma. Když otevřel, hned věděl, kolik uhodilo.
„Mě nezaženeš,“ zubil se na něj čert. „Zrzka bude moje, ani ty nejsi bez hříchu.“
„To je pravda,“ řekl pan farář těžce. „Když jsem byl pětiletý chlapec, poslal mě táta ke kupci pro zboží. Zaplatil jsem mu a kupec mi vrátil tři krejcary. Ty jsem si nechal a nevrátil jsem je tátovi.“
„Takže jsi kradl,“ zavýskl radostně čert. „Prohráls!“
„Počkej, pekelníče,“ mluvil pan farář pomalu, „za ty tři krejcary jsem si koupil brk, inkoust a pergamen. A víš, co jsem tím brkem namočeným v tom inkoustu na ten pergamen namaloval?“
„To je jedno,“ zavrčel čert netrpělivě, „hlavně mi už konečně dejte tu zrzavou rajdu.“
„Namaloval jsem kříž,“ řekl pan farář důrazně a podíval se čertovi přímo do očí.
Čert zaječel, zasakroval, zadupal a zmizel.
Chalupník si odvedl zrzavou dceru domů a myslel si, že všechno trápení už skončilo. Jenže neskončilo. Jakmile přišli domů, zrzka na místě omdlela a nebyla k probuzení. Dva týdny ležela v horečkách a její zrzavé vlasy jí postupně padaly z hlavy. Když spadl i ten poslední, máma jí ovázala hlavu šátkem.
Po dvou týdnech vstala jako znovu zrozená. Sundala šátek z hlavy a všichni strnuli v údivu. Její vlasy měly nyní barvu ryzího zlata.
Mládenci, kteří se točili kolem jejích sester, se začali točit i okolo ní. Ona si vybrala jednoho, na kterého si už dávno myslela. Ten byl rád, protože v ní získal vlídnou, klidnou manželku, která se s ním nikdy nehádala a nikdy mu neodmlouvala. A kdykoli jí něco takového šlo na jazyk, vzpomněla si, jak to naposledy dopadlo, když něco řekla v rozčilení. A proto prožila celý život v klidu, lásce a pohodě.

Autor: Martin Irein | pondělí 22.5.2023 17:00 | karma článku: 12,37 | přečteno: 234x
  • Další články autora

Martin Irein

Jsou chvíle, kdy mám jistotu, že psaní má smysl

Nejsem z těch autorů, kteří by nějak bažili po velké popularitě, a maturitní otázkou se stoprocentně nestanu. I tak mě dokáže potěšit, když se objeví někdo, kdo mě čte a kdo čte to, co jsem opravdu napsal.

15.4.2024 v 16:19 | Karma: 12,91 | Přečteno: 360x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Kam jedeš?

Život na sídlišti přináší řadu úsměvných zážitků, které by si nedokázal amatér vymyslet. Jako například, když mají sousedé upovídané dítě.

8.4.2024 v 16:16 | Karma: 18,47 | Přečteno: 446x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Na jeden večer Ježíšem

Někteří si možná pamatují na to, že před několika lety nastal rozmach zážitkových agentur. Proč ne, klienty si jistě jejich nabídka našla. Pro mě platí, že nejlepší zážitky přináší sám život.

5.4.2024 v 16:15 | Karma: 10,86 | Přečteno: 205x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Laura

Auto zastaví u chodníku. Pod lampou stojí muž, který je společensky indisponovaný. Brzy se zorientuje, vratkým krokem se přiblíží k zadním dveřím auta, po další chvíli se mu podaří vzít za kliku a na sedadlo se svalí jako lavina.

29.3.2024 v 16:14 | Karma: 11,85 | Přečteno: 420x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Dlouhý den

Erlan sedí na kožené sedačce v sekretariátu ředitele jedné firmy. Je osm hodin ráno a on doufá, že si ředitel najde ve svém nabitém programu na něj čas.

18.3.2024 v 16:13 | Karma: 11,51 | Přečteno: 403x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Nora

Malý a nenápadný bar, do kterého vstoupí jen ten, kdo do něj vstoupit musí. Kdo nemusí, jde jinam, kde může očekávat aspoň základní zábavu.

12.3.2024 v 16:12 | Karma: 9,54 | Přečteno: 275x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Déšť

Pršelo už třetí den. Déšť začal a nekončil. Ve dne i v noci. Kmen byl znepokojený a snažil se přijít na to, co bohové chtějí.

11.3.2024 v 16:11 | Karma: 8,99 | Přečteno: 321x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Lenka

Od chvíle, kdy jsem se vytáhla do své výšky, jsem si zoufala, že nepotkám vyššího kluka. To se změnilo během jednoho léta.

8.3.2024 v 16:11 | Karma: 12,32 | Přečteno: 441x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Legenda o cibulačce

Rozmohl se mezi blogery takový nešvar, a to historické exkurzy do dob více či méně vzdálených. Jakožto přední znalec historie nejen české nemohu a ani nesmím zůstat pozadu.

5.3.2024 v 16:09 | Karma: 14,91 | Přečteno: 398x | Diskuse| Ostatní

Martin Irein

Do kopce

Jak už jsem několikrát zmínil, cestování pražskou MHD přináší mnohé minipříběhy, které často dokáží pobavit. I mne.

4.3.2024 v 16:08 | Karma: 20,65 | Přečteno: 494x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Helena a jiná historická překvapení

Je všeobecně známo, že ne vše, co se v historii lidstva kdy a kde odehrálo, se vešlo do učebnic či do sbírky pověstí, kterou sepsal starý fousáč Eda Petiška.

27.2.2024 v 16:07 | Karma: 12,42 | Přečteno: 307x | Diskuse| Ostatní

Martin Irein

O panu Jozefovi

Mezi postavami, které jsem během svého života potkal, měl sice menší, nicméně výraznou roli pan Jozef.

26.2.2024 v 16:06 | Karma: 17,22 | Přečteno: 376x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Milan a Láďa a Lorna

Milan a Láďa jsou bezdomovci. Jsou to takoví nestoři tohoto způsobu života. Oba začali žít na ulici už na začátku 90. let minulého století a drží se této cesty dodnes.

22.2.2024 v 16:05 | Karma: 11,72 | Přečteno: 368x | Diskuse| Ostatní

Martin Irein

Královnino zrcadlo

Po zemřelém manželovi zůstalo královně Kunhutě na krku zadlužené království a rozmazlený fracek alias nevlastní dcera Sněhurka.

8.2.2024 v 16:03 | Karma: 10,38 | Přečteno: 305x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Pořadí pacientů určuje lékař

Lékařské povolání je jedno z těch, která vzbuzují přirozený respekt. Málokdo, až na nečestné výjimky, má koule na to pustit se do sporu s lékařem.

2.2.2024 v 16:03 | Karma: 23,17 | Přečteno: 954x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Předtucha

Pokud někdo něco opravdu nečekal, pak to rozhodně byla Andrea Krincvajová, když pospíchala domů. Od rána měla divnou předtuchu, kterou nešlo zaplašit.

1.2.2024 v 16:02 | Karma: 17,13 | Přečteno: 339x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Věřte, nevěřte, aneb Co se stalo a co ne

Ačkoli je to s podivem, v tichosti a bez většího ohlasu jsem překročil hranici 300 zde napsaných článků (což je mimochodem o nějakých 297 více, než jsem původně napsat plánoval).

31.1.2024 v 16:01 | Karma: 6,50 | Přečteno: 262x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Odkud může přiletět facka

Nejen, že pro mě není žádná ptákovina, jak už jsem několikrát naznačil i příkladně demonstroval, dost velká, navíc mám pamatováka a fantazii, takže si začnu představovat i to, co by někoho jiného nenapadlo.

30.1.2024 v 16:00 | Karma: 8,30 | Přečteno: 330x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Jak se nestat Hvězdou

Být opravdovou Hvězdou, tedy takovou, o které se píše velkými písmeny na titulních stránkách, je sen mnohých a ještě jiných mnohých. Ne vždy se to vydaří.

29.1.2024 v 16:01 | Karma: 9,76 | Přečteno: 352x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Další velké vítězství Uličního výboru

Byla noc, tma jako v pytli, jen jedno okno v celém Zlínském kraji a jeho nejbližším okolí svítilo. Aby taky ne, když patřilo bydlišti člověka, známého jako Učitel.

26.1.2024 v 16:02 | Karma: 27,07 | Přečteno: 902x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 325
  • Celková karma 13,51
  • Průměrná čtenost 432x
Generální ředitel antikvariátu.

Seznam rubrik