Mé dojmy z koncertu Jarka Nohavice

Přiznávám se, že mezi tzv. závadovou mládež nemám moc příležitostí se zapojit. Přesto se mi to nedávno stalo a bylo to spojeno s idolem závadové mládeže, Jarkem Nohavicou.

„Tak ve čtvrtek o půl páté na návsi,“ loučili se se mnou mí kamarádi Ruda a Luděk. Netušil jsem, co se má ve čtvrtek dít, ale věděl jsem, že z nějakého důvodu pokládají za důležité, abych se této akce účastnil.
Ve čtvrtek o půl páté jsem stál na návsi. O pět minut později se z denní vinárny vybatolili Ruda s Luďkem a ještě několik podezřelých individuí, o kterých jsem čítával v článcích o závadové mládeži. Poté, co mě zmerčili, pronesl Luděk: „Jdeme,“ a já se, jakoby hypnotizován, vydal spolu s ním a celou skupinou lidí do neznáma.
O chvíli později jsme procházeli okolo Hospody U Nožičků, odkud vyšlo dalších několik desítek lidí, v jejichž čele šel týpek v černém tričku, na kterém byl zachycen ruský prezident Putin a pod ním nápis „??? ??? ?????.“ Týpek navíc držel v ruce transparent s nápisem „Uherskohradišťští učitelé zdraví Jarka!“
Tato tlupa rozšířila naši původní skupinu. A další rozšíření nastalo ve chvíli, kdy se z jiné hospody, tentokrát U Valíků, vyhrnula velká skupina lidí, v jejichž čele kráčela obstarožní seniorka s transparentem „Jarkovy písně jsem poslouchala při všech svých 9 porodech a pokaždé mi přivodí mnohonásobný orgasmus!“
„Ty, Luďku, kam vlastně jdeme?“ zeptal jsem se kamaráda.
„Přece na Nohavicu,“ sykl Luděk a to už jsme zatáčeli okolo bývalého kravína do bývalé kantýny bývalého místního JZD. Tam stál další podivný člověk, který po mně chtěl padesát korun. Když jsem mu je plačky předal, podal mi lístek, na kterém bylo napsáno „Občerstvení.“
Zůstali jsme stát před budovou. Záhy se objevila provokatérka. Šlo o podmračenou mrzkou ženštinu, která hodlala celou akci sabotovat. Na krku měla pověšenou píšťalku a v rukou transparent „Pakuj dom, estébáku!“
Nevydržela tam dlouho. Vůdkyně skupiny z Hospody U Valíků se k ní vyřítila a zasypala ji kulometnou řečí: „Tak podívejte, milá zlatá, on sice Jarek tu spolupráci es té bé podepsal, ale podepsal ji té hodné es té bé. Navíc je to největší básník všech dob! Jeho písně jsem poslouchala při porodech všech svých devíti dětí a pokaždé, když slyším jeho lehce šišlající a špatně intonující hlas, mám z toho mnohahodinový vícenásobný orgasmus. Takže koukejte táhnout!“
Na to se k ní přidala celá skupina jak z její hospody, tak i z hospody U Nožičků a provokatérku umlátili tyčemi svých transparentů.
Pak to v davu zašumělo. Někdo řekl, že Jarek Nohavica už překročil hranici okresu a že co tři kilometry přesedá do jiného auta, aby ho nemohli nepřátelé vysledovat. Něco na tom bylo, protože o další tři čtvrtě hodiny později se objevila omlácená felicie, ze které dva statní chlapi vynesli člověka, který očividně nevěděl o světě. Další chlap nesl futrál s kytarou a další tři chlapi přispěchali a nesli bedny s lahvemi rumu.
„Je trochu společensky indisponován,“ povzdechla vůdkyně davu z Hospody U Valíků. „Ale stejně je to největší umělec všech dob.“
„No jo,“ zafilosofoval někdo v davu, „umělci mají jinou morálku.“
„Co tím chcete říct?“ zvolala multiorgasmová mnohomatka, „Jarek má nejčistší morálku ze všech lidí na této planetě a v celém známém vesmíru!“
Než se stihla rozhořet pořádná výměna názorů, začali pouštět. Hlavní pořadatel oznámil, že do hvězdy, na kterou jsme čekali, nalili dvě lahve rumu, takže se zmátořila. Začali jsme se posouvat dovnitř. Někdo se snažil vyvolat paniku, že kapacita jídelny je čtyřicet osob. Možná byla, ale nacpali jsme se tam všichni.
Po několika minutách čekání přivedli samotného Jarka. Bylo na něm vidět, že opravdu není ve formě, protože zřejmě cestou na koncert hledal inspiraci v lahvích čehokoli. Ovšem brzy se vzpamatoval a spustil první píseň „Když mě brali za agenta.“ Ta mě zaujala, neboť autor vtipnou formou v jednotlivých slokách popisoval svůj podpis vázacího aktu, pak svá jednotlivá hlášení.
Měl jsem výhodu, že jsem seděl přesně mezi oběma vůdci hospodských skupin. Z jedné strany vedle mě seděl samozvaný mluvčí uherskohradišťských učitelů, z druhé strany mnohonásobná matka s vícenásobnými orgasmy. Když se umělec dostal k předposlední sloce, která zněla:

„Přinesli mi Několi-ik vět,
nechal jsem je kolovat,
pak jsem šel ty, co to podepsa-ali,
na služebnu jmenovat, vat, vat, vat, na služebnu jmenovat,“

se náhle vůdkyně skupiny z Hospody U Valíků začala podivně zmítat, kroutit a do toho začala i přerývavě vzdychat, až se náhle celá napjala, chvíli ani nedýchala a pak teprve byla schopna normálně komunikovat. „Teda, to byl orgasmus,“ pochvalovala si.
Po písničce si Jarek přihnul z láhve rumu a rozhodl se pokračovat písní „Pijte vodku.“ Ta má asi šestatřicet slok, přičemž největší úspěch měla ta, v níž zpíval:

„Já jsem agent z Těšína,
placku jsem dostal od Putina,
zrušili mi dva nebo tři koncerty,
chlastám zase jako v dobách puberty.
Pijte vodku, pijte čirou vodku,…“

Umělecký vrchol koncertu přišel s písní, o které Jarek řekl: „Je určena mému nejlepšímu příteli; tomu, který je největším přítelem nás všech. Jediný na světě je zárukou toho, že když jsem se v totalitě narodil, můžu díky němu v totalitě i umřít.“ Pak se odmlčel a s pohledem vzhůru dodal: „Vláďo, ta je pro tebe,“ načež začal:

„Jestlipak vzpomínáš si ještě na ten čas,
řekl jsi, že chceš obnovit Sovětský svaz,
a já od toho času,
hledím k tobě v úžasu,
co jsi to za úkaz!“

Všiml jsem si, že samozvaný mluvčí uherskohradišťských učitelů valí slzy jako broskve a vůdkyně davu z Hospody U Valíků se zase začíná divně kroutit. Jarek pokračoval:

„Jestlipak vzpomínáš si ještě na ten den,
zabral jsi Krym, aby i Rus byl svoboden,
kdekdo ti chtěl dát facku,
mně přípíchl jsi placku,
a já jsem jí hoden.

Moudrý jsi, to my ne,
moudrý jsi, to my ne,
líbám tvůj zadek, můj předrahý Putine.“

Mluvčí uherskohradišťských učitelů to už nevydržel, vstal a rozplakal se nahlas jako malé dítě. A nejen on. Všiml jsem si, že pláče většina lidí, jen devítinásobná matka se svíjela v dalším extrémním orgasmu. A poté, co píseň skončila, dodala: „Tak tohle bylo nejsilnější za celý můj život.“
Zbytek koncertu už nepřinesl žádný dramatický moment a došlo i na dva závěrečné přídavky. Ten první byla legendární píseň „Spatřil jsem kotletu, na tácku ležela, chtěl jsem ji ukousnout, však kuchařka bdělá flákla mi jednu pěstí mezi oči, kdo by tušil, jak se svět snadno zatočí,“ a druhým přídavkem byla píseň, kterou s Jarkem zpíval celý nadšený sál, a kde na konci každé sloky je verš: „Dokud je Putin, ještě se neumřelo!“
Měl jsem přesně takový dojem. Jarek je zkrátka zapřisáhlý putinovec a tím si k sobě přitahuje fanoušky, kteří rovněž obdivují ruského diktátora.

Autor: Martin Irein | neděle 14.8.2022 18:52 | karma článku: 23,80 | přečteno: 1401x
  • Další články autora

Martin Irein

Jsou chvíle, kdy mám jistotu, že psaní má smysl

Nejsem z těch autorů, kteří by nějak bažili po velké popularitě, a maturitní otázkou se stoprocentně nestanu. I tak mě dokáže potěšit, když se objeví někdo, kdo mě čte a kdo čte to, co jsem opravdu napsal.

15.4.2024 v 16:19 | Karma: 12,92 | Přečteno: 362x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Kam jedeš?

Život na sídlišti přináší řadu úsměvných zážitků, které by si nedokázal amatér vymyslet. Jako například, když mají sousedé upovídané dítě.

8.4.2024 v 16:16 | Karma: 18,47 | Přečteno: 446x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Na jeden večer Ježíšem

Někteří si možná pamatují na to, že před několika lety nastal rozmach zážitkových agentur. Proč ne, klienty si jistě jejich nabídka našla. Pro mě platí, že nejlepší zážitky přináší sám život.

5.4.2024 v 16:15 | Karma: 10,87 | Přečteno: 206x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Laura

Auto zastaví u chodníku. Pod lampou stojí muž, který je společensky indisponovaný. Brzy se zorientuje, vratkým krokem se přiblíží k zadním dveřím auta, po další chvíli se mu podaří vzít za kliku a na sedadlo se svalí jako lavina.

29.3.2024 v 16:14 | Karma: 11,85 | Přečteno: 420x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Dlouhý den

Erlan sedí na kožené sedačce v sekretariátu ředitele jedné firmy. Je osm hodin ráno a on doufá, že si ředitel najde ve svém nabitém programu na něj čas.

18.3.2024 v 16:13 | Karma: 11,51 | Přečteno: 403x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Nora

Malý a nenápadný bar, do kterého vstoupí jen ten, kdo do něj vstoupit musí. Kdo nemusí, jde jinam, kde může očekávat aspoň základní zábavu.

12.3.2024 v 16:12 | Karma: 9,54 | Přečteno: 275x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Déšť

Pršelo už třetí den. Déšť začal a nekončil. Ve dne i v noci. Kmen byl znepokojený a snažil se přijít na to, co bohové chtějí.

11.3.2024 v 16:11 | Karma: 8,99 | Přečteno: 321x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Lenka

Od chvíle, kdy jsem se vytáhla do své výšky, jsem si zoufala, že nepotkám vyššího kluka. To se změnilo během jednoho léta.

8.3.2024 v 16:11 | Karma: 12,32 | Přečteno: 442x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Legenda o cibulačce

Rozmohl se mezi blogery takový nešvar, a to historické exkurzy do dob více či méně vzdálených. Jakožto přední znalec historie nejen české nemohu a ani nesmím zůstat pozadu.

5.3.2024 v 16:09 | Karma: 14,91 | Přečteno: 399x | Diskuse| Ostatní

Martin Irein

Do kopce

Jak už jsem několikrát zmínil, cestování pražskou MHD přináší mnohé minipříběhy, které často dokáží pobavit. I mne.

4.3.2024 v 16:08 | Karma: 20,65 | Přečteno: 494x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Helena a jiná historická překvapení

Je všeobecně známo, že ne vše, co se v historii lidstva kdy a kde odehrálo, se vešlo do učebnic či do sbírky pověstí, kterou sepsal starý fousáč Eda Petiška.

27.2.2024 v 16:07 | Karma: 12,42 | Přečteno: 307x | Diskuse| Ostatní

Martin Irein

O panu Jozefovi

Mezi postavami, které jsem během svého života potkal, měl sice menší, nicméně výraznou roli pan Jozef.

26.2.2024 v 16:06 | Karma: 17,22 | Přečteno: 376x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Milan a Láďa a Lorna

Milan a Láďa jsou bezdomovci. Jsou to takoví nestoři tohoto způsobu života. Oba začali žít na ulici už na začátku 90. let minulého století a drží se této cesty dodnes.

22.2.2024 v 16:05 | Karma: 11,72 | Přečteno: 368x | Diskuse| Ostatní

Martin Irein

Královnino zrcadlo

Po zemřelém manželovi zůstalo královně Kunhutě na krku zadlužené království a rozmazlený fracek alias nevlastní dcera Sněhurka.

8.2.2024 v 16:03 | Karma: 10,38 | Přečteno: 305x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Pořadí pacientů určuje lékař

Lékařské povolání je jedno z těch, která vzbuzují přirozený respekt. Málokdo, až na nečestné výjimky, má koule na to pustit se do sporu s lékařem.

2.2.2024 v 16:03 | Karma: 23,17 | Přečteno: 954x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Předtucha

Pokud někdo něco opravdu nečekal, pak to rozhodně byla Andrea Krincvajová, když pospíchala domů. Od rána měla divnou předtuchu, kterou nešlo zaplašit.

1.2.2024 v 16:02 | Karma: 17,13 | Přečteno: 339x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Věřte, nevěřte, aneb Co se stalo a co ne

Ačkoli je to s podivem, v tichosti a bez většího ohlasu jsem překročil hranici 300 zde napsaných článků (což je mimochodem o nějakých 297 více, než jsem původně napsat plánoval).

31.1.2024 v 16:01 | Karma: 6,50 | Přečteno: 262x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Odkud může přiletět facka

Nejen, že pro mě není žádná ptákovina, jak už jsem několikrát naznačil i příkladně demonstroval, dost velká, navíc mám pamatováka a fantazii, takže si začnu představovat i to, co by někoho jiného nenapadlo.

30.1.2024 v 16:00 | Karma: 8,30 | Přečteno: 330x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Jak se nestat Hvězdou

Být opravdovou Hvězdou, tedy takovou, o které se píše velkými písmeny na titulních stránkách, je sen mnohých a ještě jiných mnohých. Ne vždy se to vydaří.

29.1.2024 v 16:01 | Karma: 9,77 | Přečteno: 353x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Další velké vítězství Uličního výboru

Byla noc, tma jako v pytli, jen jedno okno v celém Zlínském kraji a jeho nejbližším okolí svítilo. Aby taky ne, když patřilo bydlišti člověka, známého jako Učitel.

26.1.2024 v 16:02 | Karma: 27,07 | Přečteno: 902x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 325
  • Celková karma 13,51
  • Průměrná čtenost 432x
Generální ředitel antikvariátu.

Seznam rubrik