Hádej, s kým si mě pletou
Minimálně první část svého života jsem žil v domnění, že jsem nezaměnitelný a že si mě nelze s nikým splést.
Ovšem krátce po dvacátých narozeninách začalo toto mé přesvědčení dostávat určité nezanedbatelné trhliny.
Pro později narozené to bude nezvyklá informace, nicméně tehdejší online komunikace se odehrávala prostřednictvím BBS. To byly takové prababičky dnešních (a)sociálních sítí a diskusních serverů z nepříliš dávné minulosti.
A v rámci jedné z těchto BBS jsem se jednoho dne dočetl, že mám nejspíš nějaké dvojče. Protože v době, kdy jsem nad veškerou pochybnost pobýval v Liberci, jsem se měl podle popisu situace nacházet v Ostravě. Jen s nikým z lidí, kteří mě v té Ostravě měli vidět, jsem se neměl bavit. Údajně jsem tedy v době, kdy jsem byl prokazatelně v Liberci, měl v Ostravě ignorovat lidi, kteří mě tam měli potkat.
Zamyslel jsem se nad tím a protože se mi to líbilo, zamyslel jsem se nad tím ještě jednou. A zauvažoval jsem, že jde o docela zábavnou situaci a že je škoda, že ten, kdo v Ostravě potkal mého údajného dvojníka, se kterým si mě spletl, jej nevyfotil, abych mohl posoudit, do jaké míry je vzájemná podobnost viditelná.
Během následujících let se zcela výjimečně stávalo, že se ke mně hlásil někdo, koho jsem do té doby nikdy v životě neviděl, a tvrdil mi, jak je rád, že mě znovu vidí. Protože jsem měl vypracovaný systém několika univerzálních odpovědí, vždy se mi podařilo se z takové situace vykecat.
Další vlna pletení si mě s někým jiným proběhla v minulém desetiletí. A začalo to v městečku, kde žijí moje děti.
Nepravidelně se mi stávalo, že mě pozdravil někdo, koho jsem neznal a ani neměl v úmyslu znát. Vždycky jsem na pozdrav odpověděl, neboť tak je to správně. Jen mi vrtalo hlavou, proč mě zdraví někdo, o kom nic nevím.
Rozsekla to jedna paní, která mě nejen pozdravila, následně se se mnou dala do družného hovoru. A vysvětlila mi, že je na beton přesvědčená, že jsem jeden z lékařů z místní polikliniky a že si mě proto velice váží. Srdečně jsem jí vysvětloval, že ačkoli si práce lékařů vážím, nejsem tím, za koho mě pokládá. A i když to paní odmítala přijmout, nakonec pochopila, že si mě spletla.
Další pletoucí setkání jsem zažil o něco málo později, kdy mě oslovila neznámá paní s otázkou, zda jsem kněz. Dodala, že se potřebuje akutně vyzpovídat, pročež hledá kněze.
Poté, co jsem překonal první vlnu údivu nad tím, že si mě mohla splést s knězem, jsem opět podle pravdy odpověděl, že kněz nejsem. Navíc jsem jí i poradil, kde skutečného kněze najde. Paní měla ve finále radost.
Dobrá, toto byly příklady lidí, kteří si mě s někým pletli a poté, co jsem jim vysvětlil, že si mě s někým pletou, to pochopili a nadále v této praxi nepokračovali. Ovšem aby byl můj příběh kompletní, je nezbytně nutné uvést příklad jedinců, kteří toto mé vysvětlení nepochopili.
Jak už jsem uvedl výše, mezi prehistorickými BBS a dnešními (a)sociálními sítěmi byly jako mezikrok diskusní servery. Tam se setkávala spousta lidí, někdy i dvacet najednou. Na jeden takový jsem se někdy v momentální ztrátě soudnosti zaregistroval, nicméně jsem shledal, že tamní debaty jsou o ničem nebo o něčem velmi podobném. A zde začíná nejfantastičtější příběh o tom, jak si mě někdo s někým pletl.
Jak asi víte, existují různé skupiny lidí. A jedni z nich jsou dobrovolní hasiči. Ti občas pořádají svoje závody. A pak oslavují buďto výhru nebo prohru. A jedna taková hasičská buňka se nacházela v jedné malé obci poblíž Brna.
Některý jedinec, rovněž registrovaný na zmíněném diskusním serveru, se zřejmě o hasičský sport zajímal, neboť někde našel fotografii jednoho z dobrovolných hasičů z malé obce poblíž Brna, nasdílel ji v rámci diskusního serveru a k tomu přidal poznámku, že tímto hasičem jsem nepochybně já.
Zasmál jsem se tomu a odpověděl jsem, že i když hasiče uznávám jako užitečné lidi, s tím konkrétním hasičem opravdu nemám nic společného. A stejně jako v dříve zmíněných případech jsem se domníval, že jsem narazil na lidi chápající, kteří jakmile jim sdělím příslušné vysvětlení, svůj omyl pochopí. Nestalo se tak.
Poté, co jsem jedincům z diskusního serveru sdělil, že s příslušným hasičem nemám nic společného, jsem se dočkal toho, že svým vyjádřením se za uvedeného hasiče rozhodně vydávám. Logika šla u těchto jedinců neprobádanými cestami.
Tudíž – ačkoli se to zdá nereálné – existuje nenulová množina lidských jedinců, kteří si mě spojují s hasičem, se kterým nemám nic společného, právě proto, že s ním nemám nic společného. A protože zmíněný diskusní server už asi 8 let neexistuje, tak samozřejmě nevím, zda je tahle představa ještě drží.
Závěrem opět jedna veselá historka ze spletení si mě s někým jiným. Před několika lety jsem se vydal na tancovačku v obci, ve které jsem nikdy předtím nebyl. V tamním kraji jsem byl jako turista a nenapadlo mě nic lepšího než si svůj pobyt takto občerstvit.
Poslouchal jsem hudbu, popíjel různé nápoje a sledoval cvrkot. Do té chvíle, než se ke mně přimotal nějaký značně podroušený mladík, který mi tvrdil, že mě zná a že jsem před dvěma týdny jeho tetě hrál na oslavě narozenin a že mi za to velice děkuje a zve na panáka.
Vzhledem k jeho stavu jsem tentokrát vzdal pokus mu cokoli vysvětlit a nechal ho při jeho představě. Předpokládám, že následující den si už z toho nic nepamatoval.
Martin Irein
Mince a strany
Jsou lidé, jako je proslulá teta Kateřina ze Saturnina, kteří se vyžívají v tom, že svou řeč prokládají příslovími a podobnými ustálenými rčeními.
Martin Irein
Jsou chvíle, kdy mám jistotu, že psaní má smysl
Nejsem z těch autorů, kteří by nějak bažili po velké popularitě, a maturitní otázkou se stoprocentně nestanu. I tak mě dokáže potěšit, když se objeví někdo, kdo mě čte a kdo čte to, co jsem opravdu napsal.
Martin Irein
Kam jedeš?
Život na sídlišti přináší řadu úsměvných zážitků, které by si nedokázal amatér vymyslet. Jako například, když mají sousedé upovídané dítě.
Martin Irein
Na jeden večer Ježíšem
Někteří si možná pamatují na to, že před několika lety nastal rozmach zážitkových agentur. Proč ne, klienty si jistě jejich nabídka našla. Pro mě platí, že nejlepší zážitky přináší sám život.
Martin Irein
Laura
Auto zastaví u chodníku. Pod lampou stojí muž, který je společensky indisponovaný. Brzy se zorientuje, vratkým krokem se přiblíží k zadním dveřím auta, po další chvíli se mu podaří vzít za kliku a na sedadlo se svalí jako lavina.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
PRACOVNÍK PODPORY PRODEJE (A12500)
AURES Holdings a.s.
Olomoucký kraj
nabízený plat:
30 000 - 32 000 Kč
- Počet článků 326
- Celková karma 13,16
- Průměrná čtenost 431x