Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

O Xavonovi

Když už jsem v minulosti zdejšímu p. t. čtenářstvu představil a přiblížil Dropa, je nejvyšší čas představit a přiblížit postavu neméně svéráznou, ba v mnohém svéráznější.

Byli jsme krátce vysokoškoláci a já konkrétně na spoustu věcí koukal jako Ondřej Kolář na míč. Otevřel se mi úplně nový jiný svět a ten svět mě pohltil.
Jednoho večera, vidím to jak před dvěma týdny, se konala slavnostní imatrikulace. I nasoukali jsme se do obleků (dokonce i já, který nejsem oblekový typ), kolegyně do šatů a sešli jsme se v jednom velkém sále všichni z prvního ročníku.
Po úvodním projevu došlo k následující výzvě:
„A nyní prosím zástupce studentů, pana N., aby přednesl imatrikulační slib.“
Mezi námi se zvedl a důstojným krokem ke kecpultu došel výrazný jedinec. Výrazný prostorově i tím, že jako jediný z mužské části si ponechal minimálně čtyřdenní strniště.
„Bacha na něj,“ šťouchl do mě loktem kolega po mé levé ruce, „tohle je největší frajer z fakulty.“
Nezdálo se mi to moc pravděpodobné, poněvadž zmíněný výrazný jedinec deklamoval imatrikulační slib přednesem, že i Rudolf Hrušínský (pan doktor, co se rád kochal) by zbledl závistí. Ovšem několik následujících let mě přesvědčilo, že kolega se nemýlil, naopak se ještě v hodnocení slibujícího krotil.

Zmíněného jedince jsem měl pak tu čest potkávat pravidelně téměř denně. Ve finále jsem mohl konstatovat, že jeho svět je příliš velký bizár i na mne, a to už je co říct.
Jako první jsem se dověděl, že pochází z nějaké vesnice poblíž Šluknova nebo Varnsdorfu. Jméno té vesnice mi řekl několikrát a já je pokaždé do dvou minut zapomněl. Jako druhé mě překvapilo, že navzdory svému zjevu je o téměř půl roku mladší než já. A jako třetí, že během několika málo dní znal všechny liberecké hospody a čím horší kategorie, tím lépe ji znal.
Každé pondělí večer se odehrávala přednáška, společná pro celý první ročník. Není proto divu, že se odehrávala ve velmi velkém přednáškovém sále, kde se řady židlí postupně zvedaly od malého pódia nahoru. Postupně jsem si to šinul co nejvýše, abych si vybral místo s dobrým výhledem, když v úplně nejvyšší řadě vykoukla hlava člověka, co přes nějakých osm židlí ležel na břiše a zahartusil: „Co je?“ Ano, bystřejší už to pochopili, byl to výše zmíněný recitátor slibu. Celou přednášku absolvoval takhle v leže a výše zmíněný kolega mě upozornil, že tento způsob absolvování přednášky by nikomu dalšímu kromě něj neprošel.
O několik týdnů později při téže přednášce přerušil pedagog výklad, zahleděl se někam do řad nás studentů a s mrtvolným klidem prohlásil:
„Pane Kvasile, jestli vás můj výklad nebaví, nikdo vás nenutí tu sedět.“
Není potřeba zdůrazňovat, že oči všech nás studentů se otočily ke zmíněnému Kvasilovi. Ten měl najednou obličej rudý tak, že kdyby si stoupl před čínskou vlajku, měl by dokonalé maskování. Ovšem scéna pokračovala, neboť se hlasově projevil zmíněný student N.:
„Kvasile, vypadni a hned!“ zvolal.
Oslovený Kvasil, stále rudý, sklopil hlavu, sesbíral své věci a opravdu přednáškový sál opustil. A pedagog mohl pokračovat ve svém poutavém výkladu.
Bylo jasné, že je pouze otázkou času, kdy se se studentem N. seznámím blíže. A stalo se tak o několik dalších měsíců později, kdy už jsem věděl, že je všeobecně, a to i mezi pedagogy, znám pod přezdívkou Xavon. Při jednom posezení v podniku veřejného stravování, kde seděla naše skupina informatiků, si k nám přisedl a aniž by kohokoli z nás znal, okamžitě se dal se všemi do řeči. Dokonce i se mnou a byl jedním z mála, komu se mne, proslulého introverta, podařilo aspoň trochu rozmluvit. A o něco později mě z neznámého důvodu učinil svým kamarádem. Proto jsem mohl být svědkem dalších jeho excesů.
Jako například při velmi zajímavé přednášce z vývojové psychologie, kdy přednášející zmínila film, ve kterém bylo znázorněno téma, které bylo předmětem uvedené přednášky, načež dodala, že zmíněný film byl vysílán minulou sobotu, kdy jsme jej mohli zhlédnout. Všichni jsme tak nějak pokyvovali hlavami, že jsme jej zhlédnout mohli, leč z nejrůznějších důvodů nezhlédli. Jen Xavon potřeboval dát své nezhlédnutí daného filmu najevo naplno. Proto se přednáškovým sálem rozlehl jeho zvučný hlas:
„Já jsem ten film neviděl, já jsem zrovna tou dobou masturboval.“
Reakce všech byla naprosto očekávaná.
K studentskému životu patří jistá forma bohémství. Jenže buďte bohémem, když poté, co zaplatíte nezbytně nutné výdaje, jako je kolejné a stravné, zjistíte, že do kapsy máte poměrně hluboko. I proto jsme se neustále snažili hledat nějaký ten přivýdělek. Leckdy jsme i našli, až na ten den, kdy si toto hledání vzal na starosti osobně Xavon.
Nyní lehce odbočím. Na jedné akci v Goletu, což byl rockový klub na Tržním náměstí, se Hadr (tuto přezdívku získal díky tomu, že byl kdykoli a kdekoli schopen se s kýmkoli o čemkoli hádat) seznámil s podivnou ženštinou neurčitého věku a pohlaví (s ohledem na to, že jsem ji posléze viděl za denního světla, neměl jsem sebemenší úmysl zmíněné neurčité hodnoty zkoumat). Ta s sebou měla svoji podivnou a lehce švihlou kámošku, která vypadala, že se zapomněla na Woodstocku. Nuže a do zmíněné kámošky se zamiloval Žabák.
Žabák byl člověk, který v nějakých 10 letech přestal růst. A při seznámení se zmíněnou mu vůbec nevadilo, že jde o ženu, která je o hlavu, krk, ramena a část hrudi až k hornímu okraji ňader vyšší. Nějakou dobu jim to spolu fungovalo a právě do této doby spadá následující historka.
Vyšší slečna přišla mezi nás s tím, že ví o člověku, který shání brigádníky a nabízí jim práci. Na devadesátá léta i slušně placenou. Dali jsme hlavy dohromady a shledali, že to nezní špatně. I Xavon se o tuto možnost zajímal, neboť chodit půl roku v jednom svetru mu sice nevadilo, ovšem když tento jeho svetr začal hrozit, že v dohledné době založí odbory, musel se i on podívat do očí kruté skutečnosti, že bez peněz si náhradní svetr nepořídí. I vydyndal ze slečny telefonní číslo na potenciálního zaměstnavatele a jal se konat.
Zde opět mírná odbočka. Všechny kolejní pokoje byly vybaveny telefony. Ovšem těmi se dalo volat pouze na čísla jiných pokojů, popř. na vrátnici. Rozhodně ne ven nebo dokonce meziměstsky. K tomu sloužily telefonní automaty, které jsem rovněž využíval a ta hromada telefonních karet, které jsem v nich provolal, ještě po letech budila respekt.
Xavon však znal fígl. Půjčil si telefon z vrátnice, nejprve místo čísla koncové linky vytočil nějaký speciální kód a pak spokojeně číslo potenciálního zaměstnavatele. Vrátný se bránil, že jde o zneužití telefonu k soukromým účelům, ale byl nedůstojným způsobem umlčen.
Když došlo ke spojení hovoru a volaný se ohlásil, zahlaholil Xavon:
„Dobrý den, tady Xavon. Máte práci?“
Na druhé straně (neslyšeli jsme to) se patrně ozvala nějaká doplňující otázka, neboť náš mluvčí se suverenitou sobě vlastní odpověděl:
„No Xavon… Teda Jan. Máte tu práci nebo ne?“
Není nutno zdůrazňovat, že k navázání pracovněprávního vztahu nedošlo. Když jsem po několika dnech potkal slečnu, která nám dodala kontakt na potenciálního zaměstnavatele, dověděl jsem se, že zmíněný zaměstnavatel byl z hovoru s naším mluvčím v naprostém šoku a poté, co se dověděl, že byla zprostředkovatelkou kontaktu, ji chtěl nejprve uškrtit, pak vyhnat na Sibiř a pak zase uškrtit.

O Xavonovi by se dalo psát hodně dlouho. Například o tom, jak si všechny stěny svého kolejního pokoje vyzdobil z tehdejších časopisů dostupnými obrázky žen a dívek, které byly tak chudé, že neměly co na sebe (a které nalepil s nebývalou pečlivostí, že nezbyl ani milimetr čtvereční nezakryté stěny) a na vypínač (tedy zařízení, sloužící k pouhému rozsvěcení a zhášení světla) umístil velmi detailní fotografii dámského genitálu. Nebo o tom, jak ve velmi podnapilém stavu ujel s tramvají z jedné konečné zastávky na druhou, kde nebohý stroj zanechal. Nebo o tom, jak… ale to by už byl úplně jiný příběh.

Autor: Martin Irein | pátek 29.10.2021 13:26 | karma článku: 9,22 | přečteno: 167x
  • Další články autora

Martin Irein

Jsou chvíle, kdy mám jistotu, že psaní má smysl

Nejsem z těch autorů, kteří by nějak bažili po velké popularitě, a maturitní otázkou se stoprocentně nestanu. I tak mě dokáže potěšit, když se objeví někdo, kdo mě čte a kdo čte to, co jsem opravdu napsal.

15.4.2024 v 16:19 | Karma: 12,90 | Přečteno: 356x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Kam jedeš?

Život na sídlišti přináší řadu úsměvných zážitků, které by si nedokázal amatér vymyslet. Jako například, když mají sousedé upovídané dítě.

8.4.2024 v 16:16 | Karma: 18,47 | Přečteno: 444x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Na jeden večer Ježíšem

Někteří si možná pamatují na to, že před několika lety nastal rozmach zážitkových agentur. Proč ne, klienty si jistě jejich nabídka našla. Pro mě platí, že nejlepší zážitky přináší sám život.

5.4.2024 v 16:15 | Karma: 10,86 | Přečteno: 204x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Laura

Auto zastaví u chodníku. Pod lampou stojí muž, který je společensky indisponovaný. Brzy se zorientuje, vratkým krokem se přiblíží k zadním dveřím auta, po další chvíli se mu podaří vzít za kliku a na sedadlo se svalí jako lavina.

29.3.2024 v 16:14 | Karma: 11,84 | Přečteno: 418x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Dlouhý den

Erlan sedí na kožené sedačce v sekretariátu ředitele jedné firmy. Je osm hodin ráno a on doufá, že si ředitel najde ve svém nabitém programu na něj čas.

18.3.2024 v 16:13 | Karma: 11,50 | Přečteno: 402x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Nora

Malý a nenápadný bar, do kterého vstoupí jen ten, kdo do něj vstoupit musí. Kdo nemusí, jde jinam, kde může očekávat aspoň základní zábavu.

12.3.2024 v 16:12 | Karma: 9,53 | Přečteno: 274x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Déšť

Pršelo už třetí den. Déšť začal a nekončil. Ve dne i v noci. Kmen byl znepokojený a snažil se přijít na to, co bohové chtějí.

11.3.2024 v 16:11 | Karma: 8,99 | Přečteno: 321x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Lenka

Od chvíle, kdy jsem se vytáhla do své výšky, jsem si zoufala, že nepotkám vyššího kluka. To se změnilo během jednoho léta.

8.3.2024 v 16:11 | Karma: 12,32 | Přečteno: 441x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Legenda o cibulačce

Rozmohl se mezi blogery takový nešvar, a to historické exkurzy do dob více či méně vzdálených. Jakožto přední znalec historie nejen české nemohu a ani nesmím zůstat pozadu.

5.3.2024 v 16:09 | Karma: 14,91 | Přečteno: 398x | Diskuse| Ostatní

Martin Irein

Do kopce

Jak už jsem několikrát zmínil, cestování pražskou MHD přináší mnohé minipříběhy, které často dokáží pobavit. I mne.

4.3.2024 v 16:08 | Karma: 20,65 | Přečteno: 493x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Helena a jiná historická překvapení

Je všeobecně známo, že ne vše, co se v historii lidstva kdy a kde odehrálo, se vešlo do učebnic či do sbírky pověstí, kterou sepsal starý fousáč Eda Petiška.

27.2.2024 v 16:07 | Karma: 12,42 | Přečteno: 307x | Diskuse| Ostatní

Martin Irein

O panu Jozefovi

Mezi postavami, které jsem během svého života potkal, měl sice menší, nicméně výraznou roli pan Jozef.

26.2.2024 v 16:06 | Karma: 17,22 | Přečteno: 375x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Milan a Láďa a Lorna

Milan a Láďa jsou bezdomovci. Jsou to takoví nestoři tohoto způsobu života. Oba začali žít na ulici už na začátku 90. let minulého století a drží se této cesty dodnes.

22.2.2024 v 16:05 | Karma: 11,72 | Přečteno: 368x | Diskuse| Ostatní

Martin Irein

Královnino zrcadlo

Po zemřelém manželovi zůstalo královně Kunhutě na krku zadlužené království a rozmazlený fracek alias nevlastní dcera Sněhurka.

8.2.2024 v 16:03 | Karma: 10,38 | Přečteno: 305x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Pořadí pacientů určuje lékař

Lékařské povolání je jedno z těch, která vzbuzují přirozený respekt. Málokdo, až na nečestné výjimky, má koule na to pustit se do sporu s lékařem.

2.2.2024 v 16:03 | Karma: 23,17 | Přečteno: 954x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Předtucha

Pokud někdo něco opravdu nečekal, pak to rozhodně byla Andrea Krincvajová, když pospíchala domů. Od rána měla divnou předtuchu, kterou nešlo zaplašit.

1.2.2024 v 16:02 | Karma: 17,13 | Přečteno: 339x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Věřte, nevěřte, aneb Co se stalo a co ne

Ačkoli je to s podivem, v tichosti a bez většího ohlasu jsem překročil hranici 300 zde napsaných článků (což je mimochodem o nějakých 297 více, než jsem původně napsat plánoval).

31.1.2024 v 16:01 | Karma: 6,50 | Přečteno: 262x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Odkud může přiletět facka

Nejen, že pro mě není žádná ptákovina, jak už jsem několikrát naznačil i příkladně demonstroval, dost velká, navíc mám pamatováka a fantazii, takže si začnu představovat i to, co by někoho jiného nenapadlo.

30.1.2024 v 16:00 | Karma: 8,30 | Přečteno: 330x | Diskuse| Osobní

Martin Irein

Jak se nestat Hvězdou

Být opravdovou Hvězdou, tedy takovou, o které se píše velkými písmeny na titulních stránkách, je sen mnohých a ještě jiných mnohých. Ne vždy se to vydaří.

29.1.2024 v 16:01 | Karma: 9,76 | Přečteno: 352x | Diskuse| Poezie a próza

Martin Irein

Další velké vítězství Uličního výboru

Byla noc, tma jako v pytli, jen jedno okno v celém Zlínském kraji a jeho nejbližším okolí svítilo. Aby taky ne, když patřilo bydlišti člověka, známého jako Učitel.

26.1.2024 v 16:02 | Karma: 27,07 | Přečteno: 902x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 325
  • Celková karma 13,51
  • Průměrná čtenost 432x
Valašský Bard, ctihodný kmet a labužník života.
Flegmatický introvert a introvertní flegmatik, který má neustálou potřebu si z někoho utahovat.
Pro všechny mé texty platí presumpce kraviny a skoro všechno, o čem píšu, se opravdu stalo.

Upozornění: Protože humor mé vlnové délky není pochopitelný každému, pokládám za nutné zdůraznit, že pro suchary mé zdejší články nejsou. Naopak jsou určeny lidem hravým, nepříliš uctivým, obdařeným velkou představivostí, kteří se netváří příliš vážně. Na své si přijdou milovníci podivuhodných příběhů, ale i ti, kteří mají rádi naprosto ujeté nápady, komické parafráze i povídky, ve kterých se ty nejpodivnější události odehrávají jen díky shodě absolutně neuvěřitelných náhod.

Pokud mezi takové lidi nepatříte, může u vás dojít k některým nežádoucím účinkům, jako je například zvýšená potivost, závratě, dušnost, ztráta koncentrace, snížené sebehodnocení či úvahy o neprospěšnosti vlastního života. V případě výskytu těchto či podobných příznaků neváhejte a co nejdříve kontaktujte svého obvodního hrobníka.

NEVĚŘTE NIKOMU, KOMU JE POD DESET!

Seznam rubrik